Třesení hlavou u koní, známé také jako „headshaking“, je jako syndrom dobře popsáno již mnoho let. Dnes víme, že se nejedná o poruchu chování, ale příčinou je bolest.
Třesení hlavou u koní
Je samozřejmě zcela normální, že kůň někdy třese hlavou. Existuje však mnoho důvodů, proč kůň může třást hlavou více než je obvyklé – včetně zubních problémů, bolesti dutin, tlačící uzdečky a špatného ježdění. Zdaleka nejčastější příčinou je však stav zvaný idiopatické třesení hlavou způsobené poškozením nebo zánětem trojklaného nervu – trigeminu. Jedná se o situaci, kdy se zdá, že trojklaný nerv, hlavní smyslový nerv pro obličejovou část hlavy, je asi 10krát citlivější než normálně.
Příznaky headshakingu
Headshaking je charakterizován prudkým, obvykle vertikálním pohybem hlavy, i když se občas vyskytuje i rotační nebo horizontální třesení hlavy. Třesení je popisováno jako rychlé trhnutí nosem směrem dolů, po kterém následuje pohyb nosem nahoru. U postižených koní může také docházet k podráždění nosu jako je smrkání, kýchání, tření nosu nebo dokonce údery předními končetinami do nosu. Příznaky mohou být přítomny v klidu, ale obvykle jsou výraznější při ježdění, lonžování, resp. jakékoliv fyzické zátěži. U více než poloviny koní se jedná o sezónní záležitost, přičemž příznaky jsou nejčastěji pozorovány v jarních a letních měsících roku. Spouštěcí faktory prostředí se u jednotlivých případů liší; mohou jimi být ostré sluneční světlo, vítr, déšť, hluk, pyl nebo prach. K rozvoji onemocnění dochází nejčastěji mezi 4.-9. rokem života, přičemž valaši jsou postiženi častěji než klisny.
Obtížná diagnostika
Důležité je pozorovat chování koně ve stáji i při jízdě a jiné práci. To umožní vyhodnotit a vyloučit problémy se špatně padnoucí výstrojí, je potřeba vyloučit i vliv jezdce, případně rozvoj poruchy chování. Často je užitečné pozorovat koně při práci v různých dnech a v různých podmínkách prostředí, aby bylo možné stanovit potenciální spouštěcí faktory. Dobrým pomocníkem je pořizování videí a jejich srovnávání. U jednotlivých videí je užitečné si zaznamenat faktory okolí: teplotu, prašnost, množství pylů, povětrnostní podmínky apod.
Dále bude nutné provést důkladné a systematické veterinární vyšetřování, aby se vyloučily patologické stavy, které mohou třesení hlavou způsobovat. Mezi takové stavy patří onemocnění postihující kosti hlavy, uši, oční abnormality, dále je vhodné provést vyšetření na žaludeční vředy, kontrolu zubů a vyloučit onemocnění dutin. Možná veterinář provede RTG hlavy, endoskopii a další vyšetření. Pokud jsou přítomny klasické klinické příznaky a tato diagnostická vyšetření jsou v normě, je často stanovena diagnóza idiopatického třesení hlavou.
Léčba – neléčba
I přes veškerou snahu veterinárního výzkumu víme jen velmi málo o tom, jak a proč dochází k idiopatickému třesení hlavou, což velmi ztěžuje léčbu. Je potřeba si uvědomit, že u lidí je neuropatická bolest notoricky známá, a i prostředky moderní medicíny je obtížně zvládnutelná.
První a jednoduchou pomocí je nasazení síťky na nos. Podle zahraničních statistik víceméně pomůže asi u 25 % koní. Síťka na nos je levná a neinvazivní. V zásadě existují tři různé typy: první je lehká síťka ležící na nose, druhá je podobná první, ale je mnohem pevnější a podobá se štítu a třetí obaluje hubu. Předpokládá se, že nosní síťka funguje tak, že neustále stimuluje trojklaný nerv, což pomáhá překonat signály bolesti. Někdy se vyplatí vyzkoušet i terapeutickou masku.
Jsou-li známy spouštěcí faktory, snažte se je minimalizovat buď jejich odstraněním nebo ochranou koně před jejich vlivem. U koní, kde je spouštěčem světlo, pracujte za šera, nebo dejte koni masku s ochranou očí. Je-li spouštěčem prach, jezděte pouze na neprášící jízdárně, třese-li kůň hlavou v reakci na hluk, tak zkuste práci v časných hodinách, kdy je ve stájích klid nebo naopak pusťte rádio, aby náhlé intenzivnější zvuky zanikly. Tyto postupy nejsou léčebné, hlavním cílem je minimalizovat klinické příznaky na přijatelnou úroveň.
Přínos může mít i doplňování hořčíku do krmné dávky. Doplňky s obsahem hořčíku snižují práh nervového vzruchu a jsou snadno dostupné.
Medikace patří do rukou veterináře. Je nutné si uvědomit, že výsledky podávávání léků nejsou vždy uspokojivé. Cílem je spíše zvládnutí klinických příznaků, než dosažení dlouhodobého vyléčení. Používané léky zahrnují celé spektrum léčiv od kortikoidů přes antihistaminika a antikonvulziva. Reakce na farmaka je u každého koně individuální a nelze ji předvídat. Častým způsobem je „zkoušení“, který preparát zabere. Málo úspěšná je i drahá neuromodulární léčba, která se používá k léčbě lidí.
Headshaking je závažný problém, který může výrazně a dlouhodobě zhoršovat kvalitu života koně a je opravdu důležité se věnovat zmírnění jeho příznaků.
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o.